Noční fotografie – 2. díl – Focení měsíce

Měsíc je na tom především co se týká světelných podmínek úplně stejně jako naše zem. Je totiž z astronomického hlediska ve stejné vzdálenosti od slunce jako my a tak nám ke správné expozici budou vycházet velmi podobné časy a clony jako kdybychom fotili zde na zemi během slunečného dne. Jinak je tomu u fotografování DeepSky objektů, komet, vzdálenějších planet, ale hlavně mlhovin, kde expoziční časy přesahují desítky minut.

K dobré fotografii měsíce nám bude stačit i „bezzrcadlovka“ s kvalitním optickým zoomem a stativ. Čím lepší optický zoom, tím lépe. Bez stativu to jde sice také, ale budete muset více odclonit, abyste dosáhli času alespoň 1/500 a to je u méně světelných teleobjektivů problém.

 Měsíc při západu; Canon powershot 1/640 f3 ISO 400; Foto: Jakub Sotolář

Ideální podmínky pro technicky dokonalý snímek měsíce je v okamžiku, kdy je měsíc v nadhlavníku (tedy nejvýš na obloze). Mihotání teplého vzduchu (seeing), který stoupá atmosférou od rozehřátého povrchu země je v tomto úhlu minimální. Není dobré fotit měsíc těsně nad horizontem. Dochází zde k deformacím kulatého tvaru měsíce vlivem zakřivení atmosféry oblohy. Měsíc můžete zkusit dohledat a vyfotografovat na obloze i ve dne, pokud budete vědět, kde se v danou dobu nachází. Platí stejné expoziční hodnoty, které automatika vašeho fotoaparátu naměří pro bezmračnou oblohu. K nalezení polohy měsíce, planet a hvězd existuje graficky velmi povedená „free“ aplikace „stellarium.“

 Měsíc při západu; Canon powershot 1/640 f3 ISO 400; Foto: Jakub Sotolář

Pokud se spokojíte s vyhotovením jediného snímku v JPEG režimu, který budete dále zpracovávat – OK. Fotíme ze stativu. Doporučuji dálkovou spoušť, nebo načasovaný „odpal“. Přesnou expozici získáme pomocí bodového expozičního měření. V režimu live view stačí na LCD displeji nastavit největší zvětšení a doostřit (autofokus většinou funguje bez problémů). Doporučuji clonu 8 a adekvátní čas k ISO 100. Nižší ISO je výhodou při následném vytahování detailů. Pro jistotu bych udělal serii alespoň 10ti snímků, ze které bych vybral ten nejlepší. Pozor na přepaly u náběžných hran kráterů a přivrácené strany měsíce ke slunci. Kontrolujte histogram.

Přeji hodně zdaru při nahánění měsíce v hledáčku :), neboť při maximálním zvětšení měsíce je již velmi dobře patrný jeho vlastní pohyb po obloze a v tu chvíli si uvědomíte, jak opodstatněný je motorický pohon stativové hlavy, který používají astronomové.

V příštím díle se zaměřím na fotografování noční hvězdné oblohy. Prozradím vám několik tipů a rad, jak se na tento druh fotografie připravit, jaké vybavení k tomu zvolit, jak nastavit svůj foťák a na co si dát pozor. Spoustu zajímavostí se dočtou fotografové začátečníci a i ti, co už mají letité zkušenosti.

Pro ty z vás, kteří chtějí získat více detailů a kvalitnější rozlišení fotografie měsíce bude článek ještě chvíli pokračovat.

Existují totiž kvalitnější přístroje určené speciálně pro tuto disciplínu a také existují speciální postupy úpravy fotografií, díky kterým lze získat ze snímku více informací.

Nejlepších výsledků pochopitelně dosáhnete s použitím astronomických dalekohledů ať už se bude jednat o reflektory (zrcadlové systémy), či refraktory (čočkové systémy). Pokud si takový nehodláte kvůli jediné fotografii měsíce z pochopitelných (jsou opravdu hodně drahé) důvodů zakoupit, doporučuji použít kvalitní teleoobjektivy s ED skly, které se běžně používají pro denní focení. Jako jedny z mála umí perfektně korigovat barevnou vadu zvanou chromatická aberace (v našem případě tu, která vzniká u achromatických objektivů na oblouku osvětlené hrany měsíce a pozadí tmavého vesmíru). 

 Fotomontáž noční oblohy a měsíce; Brno - Medlánky; Foto: Jakub Sotolář

Fotografujeme do RAW se stejným postupem, jaký jsem popsal výše. U větších přiblížení a méně stabilních stativů můžeme využít předsklopení zrcátka, aby se nám obraz nezachvěl. Nedoporučuji pro astrofotografii používat telekonvertory (násobiče ohniska). Získáte sice větší přiblížení, ale ne lepší kresbu a rozlišení.  

Můžete zkusit následně zpracovat jediný snímek nebo se pokusit vytvořit složeninu více stejných snímků „naskládaných“ na sebe. Získáte tím obraz, který bude mít více detailů a méně šumu. 

K tomuto slouží jak placené speciální programy, tak volně stažitelný program registax. Tento program byl sice vyvinutý prioritně pro zpracování krátkých videozáznamů ve formátu AVI, avšak aktuální verze umí zpracovávat i TIFFy, takže si vaše RAW soubory budete muset nejprve hromadně převést do patřičného obrazového formátu. Po seskládání obrázků „na sebe“ v programu registax dostanete jeden hotový, který bude mít více detailů, méně šumu a tím pádem bude lépe připravený k dalšímu zpracování v PS či Zoneru.

 Ukázka programu ragistax; Foto: Jakub Sotolář

Princip tohoto programu spočívá v tom, že existuje vyšší pravděpodobnost zachycení jednoho detailu na více snímcích, než výskyt nahodilých chyb v podobě digitálního šumu a vlnění atmosféry. 

Příští díl bude věnovaný focení noční hvězdné oblohy. Konkrétně 7 tipům k dosažení kouzelné fotografie s využitím standardního fotografického vybavení. 

Autor článku: Jakub Sotolář
(fotograf, lektor fotografických kurzů a workshopů)

Naučte se fotit noční město.