Jak fotit přírodu, aby si uchovala kouzlo

Přirozenost | Hloubka ostrosti | Stativ | Centrum kompozice | Obloha jako základ | Linie | Zachycení pohybu | Pravidlo horizontu | Změna perspektivy

Určitě víte, že pro každého začínajícího fotografa platí pravidlo – fotit, fotit a fotit. Příroda je pro nováčky skvělým objektem. Nikam neuteče, dá mu dostatek času na správné nastavení foťáku a dopřeje mu mnoho pokusů. Pojďme si připomenout některé zásady při focení přírody.

Využijte přírodních krás

V první řadě si pojďme říct, že fotky umělých květin či rostlin v květináčích nejsou to pravé ořechové. Fotograf krajinkář musí být také tak trochu turista. Je totiž potřeba vyrazit do přírody, která skýtá spoustu možností pro kouzelné a rozmanité fotky. Mnohdy fotografové vyráží již v poledních hodinách, aby si místa obhlídli a teprve až k večeru, kdy je slunce nízko, vrhá dlouhé stíny a krásně zbarvuje krajinu, začnou pořizovat první fotky.

Hloubka ostrosti je pro krajinkáře zásadní

U fotografování krajin, polí nebo celých luk se opravdu vyplatí využít maximální hloubku ostrosti. Tak se ve fotografii vykreslí celý reliéf fotografovaného místa. Zaostření na většinu objektů na zachyceném snímku dodá fotografii autenticitu okamžiku.

Abyste dosáhli velké hloubky ostrosti, doporučujeme použít vysoké clonové číslo, tzn. zmenšete clonový otvor objektivu. Snažte se vyvarovat použití maximálního možného clonového čísla objektivu. Ideální je používat vždy o 2 jednotky menší clonové číslo, tak zajistíte správné a kvalitní prokreslení detailů. Jak nastavit hloubku ostrosti zjistíte také v článku Jak začít fotit).

Stabilita pomocí stativu

Každá výbava fotografa krajinkáře by měla obsahovat stativ (monopod). Především u zachycení krajiny, kde vás mnohdy provází dlouhé expozice oceníte stabilitu stativu. I když jste sebezkušenější fotograf, může se vám, byť nepatrně, třást ruka a dokonalý záběr je pryč.

Když u sebe zrovna nemáte stativ, rozhlédněte se kolem, zda v okolí není nějaký pařez, vystouplý plochý kámen nebo jiná podpora, která poslouží pro ukotvení fotoaparátu.

Vizuální centrum kompozice a popředí

Každá fotografie by měla mít nějaké těžiště neboli centrum kompozice. Snažte se vždy najít nějaký významný bod, pohrát si se zaostřením a dodržet pravidlo třetin (o pravidle třetin píšeme v článku Jak začít fotit). Objektem může být cokoliv –⁠ strom, pařez, balvan, skála, budova nebo osobitá struktura.

Hloubka, zajímavost a jedinečnost krajiny může dobře odrážet kontrast s jeho popředím. Jednou z variant je tedy významné body umístit na přední část snímku.

Obloha přidává na zajímavosti

Fotka krajiny bez oblohy je jako tělo bez duše. Jestliže chcete, aby váš snímek působil zajímavě a přirozeně, zahrňte do objektivu také oblohu. Nepotřebuje mnoho prostoru, jedna třetina snímku jí bohatě stačí. Oblíbenou kompozicí je například v jednom snímku zachytit oblohu a její odraz na vodní hladině.

Na obloze často vznikají kouzelné barvy, tvary a obrazce, které lákají fotografy amatéry i profesionály. S odstínem oblohy si můžete pohrát díky polarizačním filtrům, které dodají snímku barvu a kontrast. Jas, kontrast a barvu můžete vyladit také až při závěrečné úpravě fotografie, například v programu Zoner Photo Studio.

Linky vedou fotografa a vtahují diváka do děje

Při fotografování si všímejte nápadných struktur a linií. Aktivní čára pomůže ve fotografii přesvědčit diváka o tom, že je součástí daného místa a okamžiku. Tyto aktivní čáry, mohou nahradit jeden dominantní objekt a sami se stát těžištěm a motivem snímku.

Zastavte čas

Jak již bylo řečeno, je důležité zachytit krásu okamžiku. Bohužel nám čas a pohyb moc nehrají do karet. Lze však tento fakt využít ve svůj prospěch. Když se vám podaří zachytit pohyb, dodáte fotce dynamičnost a nový rozměr.

Pro zachycení pohybu je dobrá vysoká hodnota clony nebo méně denního světla. Skvělým pomocníkem se vám mohou stát i neutrální šedé filtry, které prodlouží expoziční dobu a vy tak zachytíte delší časový úsek a pohybující se předměty budou rozmazané – jakoby v pohybu. Oblíbenou metodou focení zachycení pohybu je takzvaný panning, který probíráme už na Základním kurzu fotografování.

Pravidlo horizontu

Nejdůležitějším pravidlem je správné umístění horizontální čáry. Snažte se, aby horizont nerozděloval obrázek na poloviny a aby nebyl nakloněný. Zdánlivě lehké pravidlo dělá často problém i těm nejzkušenějším fotografům. Ti však už ví, že horizont mohou narovnat v některém z programů pro úpravu fotografií, jako je Zoner Photo Studio.

Častou chybou je, že horizont na snímku chybí úplně. Stejně jako s oblohou ho z fotografie nikdy nevynechávejte. Znovu dodržujte pravidlo třetin.

Focení na výšku mění perspektivu

Přestože focení na výšku není zcela oblíbeným způsobem focení, může přinést zcela novou perspektivu. Je to sice o něco komplikovanější než klasické focení na šířku, ale může vám pomoct si uvědomit spoustu kompozičních chyb, jako je umístění horizontu, převaha nezajímavé oblohy či popředí a tak dále.

Teď už stačí jen vyrazit na výlet a začít trénovat. Dejte si na fotku čas a před zmáčknutím spouště zkontrolujte, zda vše, co jsme zmínili, máte podchycené. Příroda je trpělivým objektem, nikam neuteče. Krásné fotky krajin jsou pak skvělým tipem, jak ozdobit svůj interiér, například v podobě obrazů nebo tapet.