Erg Chebi

Magie barev, hra světel a stínů, hvězdnaté nebe, vynikající krajina a skvělí lidé nebo také vedro k zalknutí, vítr, písečné bouře a téměř nulová viditelnost. To všechno a vlastně mnohem víc můžeme zažít na okraji saharské pouště na písečných dunách Erg Chebi v Maroku.

Jedeme šedavou kamenitou hamadou, tolik typickou pro krajinu přechodu mezi jižními svahy pohoří Atlas a Saharou. Dlouho není po písku ani památky. Všude jen samé kamení. Do toho všeho se před námi vine šedavý neznatelně se kroutící had nově postavené silnice. Po kamenité plání putují karavany velbloudů vedené svými majiteli. Divoce žijící stáda těchto mimochodníků už tady dlouho nejsou. Všechna zvířata jsou již domestikovaná. A najednou nám padá čelist. Nalevo od nás zvedá ohromná písečná duna, jejíž sytě oranžová barva společně s modrým nebem ostře kontrastuje s šedavě černou hamadou. Bezděčně se nám vybavuje známá reklama na Renault a jako bychom viděli auto, které sjíždí z vysoké duny dolů. Projížděla tudy i Rallye Paříž Dakar nebo třeba Severoafrická Rallye. Pohled opravdu stojí za to, ale není na co čekat. Vyrážíme na hřbetě velblouda do nitra pouště s cílem přespat pod širákem a vychutnat si západ slunce, nebe s tisícem hvězd a legendárními bubny Berberů.

Velbloud je mimochodník a tak je potřeba zapomenout na zkušenosti získané z jízdy na koni. Zvíře se jednoduše kolíbá jinak a navíc je mnohem vyšší. Na sedle jsou kovová řídítka, kterých se člověk mnohdy dost křečovitě drží, aby nespadl.

Naše karavana obchází velkou písečnou dunu. Blíží se večer a s ním i očekávaný západ slunce. V moři písku tak hledáme ideální a pokud možno vyvýšený pozorovací bod. Máme s sebou i snowboard. Vedle pozorování a fotografování západu slunce nás čeká i lehce „sportovní“ výkon, u něhož se opravdu nasmějeme.

Vlastní západ slunce tu bývá úchvatný a světlo postupně zbarvuje písek ze žlutooranžové barvy na téměř rudou. Člověk prostě jen sedí a kouká. Jen, co se slunce schová za obzor, začíná se rychle stmívat a klesá teplota. Jsme proto rádi, když přicházíme do tábora. Po večeři a hudebním vystoupení pak pozorujeme nebe s tisícem hvězd. Nikde tu není žádné světelné znečištění. Jediná potíž je v tom, že nemáme stativy. Postačí ale pytel od spacáku naplněný pískem. Toho je tu všude spoustu. Jen je pro něj dobré jít dál od tábora a nabrat si písek čistý, prostý velbloudích exkrementů, kterých je všude spousty.

• 1. Fotoaparát – zrcadlovka s výměnnými objektivy není nutností, vystačíte si i s pokročilým kompaktem.
• 2. Objektivy – tady je to těžké, nejspíš využijete celou škálu ohnisek od širokoúhlých objektivů po zoom s ohniskovou vzdáleností kolem 200 mm.
• 3. Stativ – v noci budete fotografovat s delší expozičními časy, které již neudržíte v ruce.
• 4. Externí spoušť – není nutností, vystačíte si i se samospouští.
• 5. Lenspen nebo hadřík na čištění optiky a pozor při vyměňování objektů na písek, který poletuje všude kolem.
• 6. Náhradní baterky – dlouhé expoziční časy jsou náročné na spotřebu energie a byla by škoda přestat fotografovat v nejhezčí části kaňonu.
• 7. Dostatek paměťových karet.

Autor článku: David Hainall
(průvodce, fotograf, lektor fotografických kurzů a workshopů, publicista …, www.fototoulky.net)

Vypilujte svůj styl fotografování